Kdo zdědí majetek? 6 dědických tříd určuje, jak se rozdělí dědictví

Existuje ale systém, který celý proces zjednodušuje – dědické řízení. Důležitou součástí jsou dědické třídy, které jasně definují pořadí, ve kterém dědicové dědí. Manžel/ka, děti, partner/ka, neteř nebo jiní příbuzní, o kterých jste možná ani nevěděli. Tento článek vám pomůže lépe porozumět tomu, jak dědické třídy fungují, a jak se postupuje v případě, že na stole leží závěť.

Co jsou to dědické třídy?

Dědické třídy jsou skupiny lidí, které mají podle zákona o dědictví právo dědit po zesnulém. Určují, kdo je na řadě jako první a kdo následuje, pokud nejsou žádní dědici v předchozí třídě. V Česku máme 6 dědických tříd. Každá třída zahrnuje jiný okruh osob na základě jejich vztahu k zesnulému.

První dědická třída

Kdo dědí jako první? Děti a manžel/ka nebo registrovaný partner dědí rovným dílem. Pokud některé z dětí už nežije, jeho podíl přejde na jeho potomky – tedy na vnoučata zesnulého. Příklad? Představte si pana Žlutého. Zemřel a zanechal po sobě manželku a dvě děti. Jeho pozůstalost se tedy rozdělí na tři stejné díly – pro manželku a dvě děti.

Druhá dědická třída

Co se stane, když nejsou žádní přímí potomci? Pak přichází na řadu manžel/ka nebo registrovaný partner (polovina majetku) společně s rodiči zesnulého (druhá polovina).

A co když zesnulý žil s někým, kdo s ním sdílel domácnost alespoň 1 rok? I ten může mít nárok na dědictví, pokud se o společnou domácnost staral nebo byl na zesnulého odkázán výživou. V tomto případě manžel/ka nebo partner vždy dědí alespoň polovinu majetku.

Třetí dědická třída

Další na řadě jsou sourozenci zesnulého a opět osoby, které s ním žili ve společné domácnosti. Pokud už některý ze sourozenců nežije, jeho podíl přechází na jeho děti – tedy na neteře a synovce zesnulého.

Čtvrtá, pátá a šestá dědická třída

A co další příbuzní? Pokud nemáme žádné dědice z prvních tří tříd, jdeme dál. 4. třída zahrnuje prarodiče zesnulého, kdy každý prarodič dědí rovným dílem. 5. třída pak praprarodiče a 6. třída obsahuje děti dětí sourozenců zesnulého (pravnoučata sourozenců zesnulého) a prarodiče rodičů zesnulého (tedy prapraprarodiče).

A co když opravdu nikdo není? Pokud žádný dědic není, majetek připadne státu. Tento proces se nazývá odúmrť. Stát dědí jako poslední, když se opravdu nenajde žádný jiný oprávněný dědic.

Co s dědictvím udělá závěť?

Když zesnulý zanechal závěť, dědictví se rozdělí přesně podle jeho přání. A to může ovlivnit standardní pořadí dědických tříd, nicméně i závěť má své limity. Některé osoby mají právo na svůj zákonný podíl. Říká se jim nepominutelní dědicové, což jsou většinou děti zesnulého. Nepominutelní dědicové mají nárok na část dědictví, i když je závěť zcela opomene nebo jim dá méně, než by měli podle zákona dostat.

Výjimkou je zákonné vydědění potomků z důvodu zanedbání své povinnosti vůči zesnulému nebo trestný čin, který proti němu spáchal.

Proč při dědictví potřebujete ocenění nemovitosti?

Dědické řízení se neobejde bez kompletní sady podkladů. Jedním z nich je i ocenění nemovitosti v případě, že je nemovitost součástí řízení. Ocenění nemovitosti v HYPOXu vám pomůže předejít sporům a vyřízení celé záležitosti vám zrychlí. Nemusíte totiž nikam volat, ani psát. Vše získáte online do pěti minut.